Sít bolidozor se snaží o zpracování dat různé kvality a z odlišných zdrojů. A většina metod použitých pro zpracování dat ještě není optimalizována.

Vhodným řešením pro testování je použít interaktivní prostředí iPython, kde můžeme přímo interaktivně zkoušet jednotlivé části kódu a zpracovávat data.

Jeho základní instalace se v Ubuntu provede instalací těchto balíků:

sudo apt-get install ipython-notebook python-scipy python-numpy

Pak již můžeme iPython spustit z příkazového řádku

ipython notebook --pylab inline

Pro seznámení se s jazykem Python můžete využít Zenovou školu Pythonu od Zdeňka Janáka.

Pro zpracování dat bylo ze sítě bolidozor bylo napsáno již několik iPython notebooků, které jsou vystaveny na: http://meteor1.astrozor.cz:8080/ Konkrétně to je např. Histogram frekvenčního posuvu meteorů a Zobrazení meteorických stop z Mobilní aplikace Meteor Observer.

Na serveru jsou obnovovány každých 5 minut pomocí programu runipy.

Podobným problémem se již zabývá existující síť CMOR, která pro pozorování meteorů využívá vysílač a několik přijímacích stanic. V případě Bolidozoru takový přístup však úplně použít nelze.

Samotný výpočet dráhy bude realizován za použití několika metod. Jednak jde o multilateraci. Vycházející z odlišných časových posunů záznamu na jednotlivých stanicích. Časové posuny je nutné získat časovou korelací zaznamenaných dat. Tato korelace může být podváděna buď na časovém prostoru signálu, nebo ve Fourierově obrazu. V obou případech je ale nutné z dat nejprve separovat užitečný signál meteoru v šumu.

Dále pak následuje měření dopplerovských parametrů head-echa meteoru, které určuje sklon a rychlost dráhy.

Celkově bude implementace výpočtu dráhy realizována ve dvou krocích:

1. Výpočet pozice meteoru vůči jednotlivým stanicím (lze provádět na odrazu od stopy meteoru)
2. Výpočet vektoru dráhy v absolutních souřadnicích.

• Odhad vektoru meteoru v atmosféře
• Záznam dostupných meteorologických dat pro pozdější rekonstrukci (družicové snímky, aktuálně měřené hodnoty ČHMÚ, radarové snímky)
• sběr dat z jednotlivých stanic
• výpočet vektoru a výškových profilů větru

Existující projekty na které by teoreticky mohlo jít navázat vývoj zpracování dat.

• BOINC
• GNU Radio
• CuteSDR

Použití nějakého skriptovacího jazyka pro popis procesu ROS?

• Přidělení příkazu ke startu jednotlivým stanicím.
• Přeplánování startu v důsledku neúspěšného vypuštění nebo zamítnutí stanicí.
• Kontrola potenciálního narušení vzdušného prostoru a zakázaných zón.

Skupina Marcus Leech, Science Radio Laboratories připravila signálové schéma pro GnuRadio, které umožňuje zpracování více kanálů současně.