Na této stránce jsou zatím shromažďovány návrhy na možné algoritmy pro zpracování dat.
Existující projekty na které by teoreticky mohlo jít navázat vývoj zpracování dat.
Podobným problémem se již zabývá existující síť CMOR, která pro pozorování meteorů využívá vysílač a několik přijímacích stanic. V případě Bolidozoru takový přístup však úplně použít nelze.
Nejreálnější řešení je výpočet prostorových souřadnic z head-echa meteoru. Tento postupu už úspěšně vyzkoušel Miguel A. Vallejo, EA4EOZ
Aktuálně jsou meteory detekovány porovnáváním intenzity signálu v oblasti, kde se očekává rádiový odraz s intenzitou signálu v oblasti frekvenčně posunuté proti vysílanému signálu.
VOR vysílače letecké navigace jsou jednou z možností, jak pozorovat rádiové odrazy.
Pro výpočet energetické bilance Jakub Kákona vytvořil model signálu.
Při zpracování dat z VOR majáků je potřeba vyřešit problém s nižším vyzářeným výkonem vysílače. Nižší výkon vysílače způsobuje, že intenzita přijímaných signálů je často pod úrovní šumu.
V případě pozitivní detekce musí být ze signálu extrahovány parametry modelu pro výpočet repliky.
Samotný výpočet dráhy bude realizován za použití několika metod. Jednak jde o multilateraci. Vycházející z odlišných časových posunů záznamu na jednotlivých stanicích. Časové posuny je nutné získat časovou korelací zaznamenaných dat. Tato korelace může být podváděna buď na časovém prostoru signálu, nebo ve Fourierově obrazu. V obou případech je ale nutné z dat nejprve separovat užitečný signál meteoru v šumu.
Dále pak následuje měření dopplerovských parametrů head-echa meteoru, které určuje sklon a rychlost dráhy.
Celkově bude implementace výpočtu dráhy realizována ve dvou krocích:
DVB-T signál má oproti majákům VOR výhodu, že je více širokopásmový. Tato vlastnost by se dala využít ke zpřesnění měření. Komplikací je skutečnost, že systém vysílá v multiplexech, a je tak z několika míst najednou vysílán identický signál.
Použití nějakého skriptovacího jazyka pro popis procesu ROS?
Skupina Marcus Leech, Science Radio Laboratories připravila signálové schéma pro GnuRadio, které umožňuje zpracování více kanálů současně.
Vhodným řešením pro testování je použít interaktivní prostředí iPython, kde můžeme přímo interaktivně zkoušet jednotlivé části kódu a zpracovávat data.
Jeho základní instalace se v Ubuntu provede instalací těchto balíků:
sudo apt-get install ipython-notebook python-scipy python-numpy
Pak již můžeme iPython spustit z příkazového řádku
ipython notebook --pylab inline
Pro seznámení se s jazykem Python můžete využít Codeacademy.
Pro zpracování dat bylo ze sítě bolidozor bylo napsáno již několik iPython notebooků, které jsou vystaveny na: http://meteor1.astrozor.cz:8080/ Konkrétně to je např. Histogram frekvenčního posuvu meteorů a Zobrazení meteorických stop z Mobilní aplikace Meteor Observer.
Skripty na serveru jsou obnovovány každých 5 minut pomocí programu runipy.